Ej, bogatýre Makoviči obrazotvorče

Sedm desítek dopisů, které si mezi sebou v letech 1938 až 1948 vyměnili dva velmi blízcí přátelé – filmový režisér Martin Frič a spisovatel Jaroslav Žák –, neobyčejně plasticky vykresluje každodenní život v tomto dynamickém a dramaticky vypjatém desetiletí, odráží poměry ve filmovém oboru za protektorátu i po zestátnění kinematografie v roce 1945 a samozřejmě dává nahlédnout pod povrch rodinných peripetií obou pisatelů. Hledání filmových námětů se střídá s hledáním bytu a klidu a s nejrozmanitějšími problémy při řešení válečného i poválečného nedostatku.